Natáčení kurzu
Na jaře 2021 jsem dostala nápad, že vytvořím ucelený-komplexní online kurz, který bude rodiče provázet vývojem jejich miminka. Zpočátku jsem se držela zpátky a myslela si, že se posadím před kameru s panenkou, povím a vysvětlím všechny možné informace, které by měl znát každý rodič.
Současně jsem chtěla, aby videa byla co nejvíce praktická, a aby byly informace předány jednoduše a srozumitelně. Aby každý rodič dokázal pochopit souvislosti ve vývoji a od toho si dokázal odvodit, co je pro miminko vhodné a co není.
Žádný kurz, který by byl vytvořen fyzioterapeutem jsem nikde nenašla, navíc jsem chtěla celý projekt uchopit co nejvíce komplexně. O mé vizi jsem řekla jednou na návštěvě u mé kamarádky úžasné misulego. Míša je člověk, který má vkus a je neuvěřitelně šikovná na spoustu věcí, také má tři malé děti, takže má i pohled rodiče - maminky. Když jsem to s ní probrala, hned se to začalo ubírat jiným směrem. Lepším, zajímavějším. Prostě, když už člověk něco dělá, měl by to dělat pořádně. Míša v podstatě řekla, že sednout si před kameru a mluvit, není dostatečně poutavé, rodič to potřebuje vidět prakticky, a hlavně na ŽIVÝCH dětech, nejen na panence. Míša mi také nabídla prostory pro natáčení a dala mi tip na kameramanku, kterou osobně neznala, ale líbila se jí její práce.
Oslovila jsem tedy Terezku Václavovou (www.terezavaclavova.cz), daly jsme si schůzku a domluvily se. Projekt se jí líbil a viděla v něm smysl. Terezka je také maminka malé holčičky, to pro mě bylo velmi důležité, aby jako kameramanka dokázala zachytit to, co by rodič chtěl a měl vidět.
Následně jsem asi tři měsíce (přes prázdniny) zpracovávala texty a psala si, co by mělo být při natáčení zachyceno.
Aby videa byla krásnější a poutavější, tak jsme si místo lehátka na natáčení zapůjčili bunkry od (www.chcibunkr.cz), pomůcky na natáčení byly od Utuktutu (www.utukutu.cz) a designové prostředí, kromě Míši krásných prostor, vytvořily doplňky z Vigvam designu (www.vigvamdesign.cz). Ráda bych všem poděkovala za neuvěřitelnou ochotu a podporu.
Natáčelo se v září, děti i jejich rodiče byli naprosto úžasní, podle mě ten dům stojí na zenových kamenech. :-)
Musím říct, že byla především fuška všechno dobře načasovat. Vstávala jsem brzy ráno, dřív než dcera, kterou jsem nechávala u babičky. Bez babičky by nebylo nic! Děkuju mami. Jela jsem koupit občerstvení pro všechny zúčastněné. Poté k Míše, kde se natáčelo, tam na mě už čekala kamarádka a nejšikovnější vizážistka (která mě česala a líčila i na svatbu) Baru Kůžel. Na každý natáčecí den jsem měla pozvaných pár dětiček, někdo přijel i víckrát.
Musela jsem stále přemýšlet nad tím, co už natočené je, co chybí, a co je třeba vhodné ještě zopakovat i s jiným miminkem. Natáčení s dětmi není vůbec žádná sranda. Nejtěžší na tom bylo celé to zorganizovat a doufat, aby nikdo neonemocněl. Což se také samozřejmě stalo. Prostě v plánech, kde figuruje více než 0 dětí, je výsledek vždycky nejistý. Napřed onemocnělo jedno z dětí od Míši, neměli jsme tak prostory a poté holčička od kameramanky. No natáčení se protáhlo asi o čtrnáct dní, než bylo plánováno. Ale já věřím, že to za to celé stálo.
Po natáčení se mi výrazně ulevilo, že jsme to tak krásně zvládli, to jsem ale ještě nevěděla, co mě čeká dál…
aneb postprodukce mi dala vážně zabrat.
O tom, co následovalo vám napíši zase přístě.
