KISS SYNDROM 1. část

V článku se dozvíte co to vůbec je ten KISS syndrom, jaké jsou příznaky, jakým způsobem probíhá vyšetření u KISS syndromu, jak může vzniknout a čemu je vhodnější se vyhnout.

KISS SYNDROM

Co KISS syndrom znamená?

            Nejde o pusinkování dětí, ač to tak může znít. KISS je zkratka “Kopfgelenks Induzierte Symmetrie Störung / Kinematic Imbalance due to Suboccipital Stress” Jde o poruchu symetrie způsobenou změnou v oblasti hlavových kloubů. Zjednodušeně jde o blokádu v oblasti horních krčních obratlů (především Atlasu, tedy blokádu prvního krčního obratle). (Kinematic Imbalance due to Suboccipital Stress – anglická verze, význam je stejný).

            V současné době se nejedná o oficiální diagnózu, tedy na fyzioterapii můžete být odesláni například s asymetrickým vývojem či třeba s opožděným vývojem (ani jedna diagnóza nemusí znamenat KISS syndrom, ale ani jej nevylučuje). Mám informaci, že by se na podzim tohoto roku měla začít dělat studie, ale zda to je informace pravdivá, uvidíme.

Jaké jsou příznaky?

            Příznaků neboli symptomů je celá škála, např. predilekční (asymetrické) držení hlavičky, potíže s kojením/sáním, jednostranné potíže s kojením (často problém u miminka, ne u maminky!), břišní koliky, oploštění hlavičky, asymetrický vývoj, přeskakování vývojových milníků, neakceptování polohy na bříšku, spánkové poruchy, záněty středního ucha, zvýšené slinění, poruchy řeči, zvýšená plačtivost bez zjevného důvodu (děťátko je vyspalé, najedené, vyprázdněné, přebalené, pochované,…), extrémní vzdor děťátka (afekty), bolesti hlavy, apod.

Důležité je vědět, že jeden symptom nedělá syndrom. Pro KISS syndrom je tedy potřeba, aby děťátko vykazovalo vícero symptomů (udává se nejméně 10). Jeden nebo dva příznaky neznamenají syndrom (stále existují i jiné diagnozy). KISS syndrom by měl být potvrzen odborníkem při vyšetření. 

Jak probíhá vyšetření KISS syndromu?

            Důležitý je odběr anamnézy, kdy my (terapeuti, lékaři) zjišťujeme mnoho klíčových informací. Potřebné jsou pro nás údaje o těhotenství, porodu, poporodní adaptaci a o předchozím vývoji. I když bude vašemu miminku třeba 8 měsíců, stejně se zeptáme na průběh těhotenství a porodu, je to pro nás velmi důležité. Vyšetřujeme i hybnost miminka a kloubů, a to jak pohledem (sledujeme, jak se miminko spontánně hýbe), tak i pohmatem (zjišťujeme stav tkání a hybnost). Komplexní vyšetření je velmi podstatné pro nastavení terapie (i pro vyloučení jiných diagnóz). Můžeme si tedy vyšetřit i reflexy a polohové reakce u miminka, abychom měli jistotu.

Jako snad u všech diagnóz a problémů, je opravdu důležité, přijít na ně co nejdříve, tak stějně důležité je to i u KISS syndromu. Čím dříve se na něj přijde, tím snadněji a kvalitněji se může vyřešit.

Kdy KISS syndrom může vzniknout?

V těhotenství

  • uložením děťátka v děloze (v nějaké atypické pozici).

Během porodu

  • císařským řezem,
  • který je komplikovaný př. porod vexem či kleštěmi, “zaseknutí” v porodních cestách,
  • který probíhá koncem pánevním, „na supermana“ (kdy jde hlavička spolu s ručkou),
  • tlačením na břicho porodní asistentkou při porodu, nevhodným uchopením hlavičky miminka při porodu (od porodní asistentky)

Po porodu

  • např. “klinknutím” hlavičky (směrem do záklonu)

Tímto nechci nikoho dopředu strašit, ale píši o tom, abyste případně mohli zjistit, kde k tomu děťátko přišlo. Jelikož na to se rodiče v ordinaci velmi často ptají (kde ten problém vznikl).

Čemu je vhodnější se u dětí s KISS syndromem vyhnout?

            Lehátkům, nošením vertikálně (klubíčko), šátkům/nosítkům a podobným pozicím, kde má děťátko hlavičku výš než pánev (není tím myšlena poloha na bříšku, kde je miminko aktivní). V těchto polohách na sebe tlačí obratle ještě více a nemají možnost se uvolnit. Toto platí především po terapiích. Konkrétnější info, čemu se při KISS syndromu vyhnout a co naopak můžete, se dozvíte případně u svého terapeuta.

U dětí s KISS syndromem se miminko často uklidní právě v šátku nebo v nosítku, takže je pochopitelné, že v rámci zachování psychického zdraví šátek použijete, zkuste to prosím co nejvíce kompenzovat a po uvolnění u terapeuta šátek opravdu omezit na minimum, aby se stav nevracel hned zpátky. V případě, že používáte šátek/nosítko, informujte o tom svého fyzioterapeuta, abyste společně mohli vymyslet nějaký systém, který pomůže vám i vašemu miminku, tak aby se stav nevracel zpět. (zkontrolovat úvaz, kompenzace šátku,…)

Proč je takových dětí v současné době mnohem více?

            Nejspíše jde o časté zásahy do porodů. Na prvním místě e samozřejmě život maminky i dítěte, na tom se shodneme, ale některé zásahy nejsou zapotřebí. Je otázka, zda se počet dětí s KISS syndromem také nezvyšuje i používáním různých pomůcek, kde děťátko hlavičku výš než zadeček.Kdy se na sebe obratle vlivem gravitace více tlačí a kloubní plošky se k sobě více „přilepí“.(jen mé zamyšlení)

V příštím článku se dozvíte, jak probíhá terapie u KISS syndromu, co by všechno měla splňovat a můj náhled na kurz KISS syndromu, který jsem absolvovala v červenci 2023 u německé lektorky Moniky Bauer a Ilke Schulze, pod záštitou FyzioVšem.

S láskou a respektem

Míša Kačírková ♡

dětská fyzioterapeutka