Bobath koncept a Vojtova reflexní lokomoce – jaké jsou a co o nich vědět

Když rodiče slyší, že jejich dítě má začít cvičit „Bobatha“ nebo „Vojtovku“, často se jim hlavou honí mnoho otázek. Co to vlastně znamená? Jak to probíhá? A není to pro miminko nepříjemné?

Ráda bych vám přiblížila základy obou metod – a také uvedla na pravou míru některé mýty, které kolem nich panují.

Bobath koncept NDT (Neurodevelopmental Treatment)

Bobath koncept vznikl ve 40.– 50. letech 20. století díky manželům Bobathovým. Původně byl zaměřený na děti s dětskou mozkovou obrnou, dnes se využívá mnohem šířeji – u dětí s různými neurologickými potížemi, opožděným vývojem, u rizikových novorozenců a dokonce i u dospělých.

Hlavní principy:

• Mozek má schopnost učit se a měnit – správnými podněty lze podpořit nové, funkčnější pohybové vzory.

• Terapie je vždy individuální, přizpůsobená dítěti.

• Důležitý je handling – tedy způsob, jak s dítětem manipulujeme během běžných denních aktivit (nošení, kojení/krmení, zvedání, pokládání, hygiena, hra,…). Handling by měl být používám v průběhu celého dne.
• Cílem není jen „cvičení“, ale začlenění pohybu do běžného života: hrát si, uchopit hračku, posadit se, vstát, dobře zpracovat okolní vjemy.
• Rodiče jsou aktivní součástí – učí se, jak dítě přirozeně podpořit doma.

Cíl Bobath konceptu: Podpořit dítě v jeho možnostech tak, aby se mohlo hýbat kvalitně, bylo co nejvíce samostatné a zvládalo každodenní činnosti.

Vojtova reflexní lokomoce

Prof. Václav Vojta, český neurolog, objevil v 50. – 60. letech, že určitými polohami a tlaky na vybraná místa lze vyvolat reflexní pohybové vzory. Tyto vzory – reflexní plazení a reflexní otáčení – jsou v každém z nás „uložené“.

Hlavní principy:

• Polohováním dítěte a stimulací tzv. spoušťových zón se aktivují vrozené pohybové vzorce.
• Aktivují se svalové řetězce, které podporují správný vývoj, držení těla i pohybu.
• Terapie může být provázená pláčem – ten neznamená bolest, ale reakci na polohu a náročnou aktivaci (zaktivování svalů). Správně vedená terapie nebolí!
• Rodiče jsou aktivní součástí – na terapii se učí, jak cvičit s dítětem v domácím prostředí.
• Vojtova metoda má i diagnostickou část, která je velmi cenná, jelikož dokáže kvalitně zhodnotit stav miminka. 

Cíl Vojtovy metody: Zaktivovat u dítěte správné pohybové vzory, aby se mohly přenést do jeho spontánního pohybu.

Jaký je rozdíl?

• Bobath: hravější, funkčně zaměřený, propojený s každodenními činnostmi.
• Vojta: cíleně aktivuje vrozené pohybové vzorce přes nervový systém – dítě se nemusí aktivně zapojovat.
  Oba přístupy se mohou krásně doplňovat. To, který je vhodný právě pro vaše miminko, záleží na vyšetření, diagnóze, ale i na jeho jedinečnosti, rodině a zkušenosti terapeuta.

"...právě kombinace obou metod dává obrovské možnosti, jak dětem i rodičům pomoci."

Nejčastější mýty

Mýty o Bobath konceptu

• „Je jen pro těžce postižené děti.“ → Ve skutečnosti pomáhá i dětem s lehčími odchylkami nebo opožděným vývojem.
• „Je to jen o handlingu.“ → Handling je základ, ale součástí je i práce na funkčních činnostech a spolupráce s rodiči.
• „Je to jen hraní si na míči.“ → Na první pohled to opravdu může vypadat jako hra terapeuta s dítětem třeba právě na míči, ale není to tak. Terapeut podporuje pohybové vzory, k tomu používá specifické techniky, které nemusí laik na první pohled rozpoznat. Hra je v terapii používána jako motivace dítěte.

Mýty o Vojtově metodě

• „Ubližuje dětem - bolí.“ → Vojtova metoda NEBOLÍ (neměla by!). Pláč je reakce na zapojení nervového systému či na polohu ve které je dítě při cvičení přidrženo.
• „Je to zastaralá metoda.“ → Dodnes se vyučuje a využívá po celém světě. I se přizpůsobuje době a novým poznatkům.
• „Musí se cvičit hodiny denně.“ → Frekvence je individuální, někdy stačí pár minut několikrát denně. (většinou 4x denně, více se necvičí).
• „Nesmí se cvičit při blokádě.“ → Vhodně zvolené cvičení i Vojtovu metodou může být u blokády přínosem, důležité je komplexní vyšetření miminka a dobře nastavit terapii. Proto je vhodné vyhledat kvalitního fyzioterapeuta (cetifikované fyzioterapeuty ve Vojtově metode najdete na www.rl-corpus.cz) 
• „Dítě se cvičí v reflexním plazení, ale plazit by se přece nemělo, proč se to cvičí?“ Jde pouze o dílčí model, kdy se stimuluje reflexně aktivita svalů, nejde o to, že by se cvičilo plazení po bříšku.

Obecně

• „Existuje jen jedna správná metoda.“ → Každé dítě je jiné. Oba koncepty se mohou doplňovat. (A nejen tyto dva, ale i jakékoli další).
• „Cvičení urychlí vývoj.“ → Cílem není zrychlovat, ale podpořit kvalitu pohybu.
• „Stačí pár sezení a dítě bude v pořádku.“ → Terapie je proces, vyžaduje čas, trpělivost i zapojení rodičů.

Kde najít certifikované fyzioterapeuty v těchto metodách?

Seznam fyzioterapeutů proškolených v Bobath konceptu najdete na www.cadbt.cz

Seznam fyzioterapeutů proškolených ve Vojtově reflexní lokomoci na www.rl-corpus.cz

Moje cesta k těmto metodám

Už když jsem nastupovala na vysokou školu, jsem věděla, že chci pracovat s dětmi. Všechna má praxe během studia proto směřovala právě k nim. Po škole jsem nastoupila do ambulance, kde jsem pracovala hlavně s dětmi od tří let. Po splnění potřebné praxe jsem se přihlásila na kurz Bobath konceptu, který mi otevřel nový pohled na práci s nejmenšími dětmi.

Během kurzu jsem potkala úžasnou kolegyni, která mluvila s velkým respektem a nadšením o Vojtově metodě. Přiznám se, že do té doby jsem byla přesvědčená, že tato cesta není pro mě – stejně jako mnoho rodičů ani já nemám ráda pláč miminek. Nakonec jsem se ale rozhodla na kurz přihlásit. A zjistila jsem, že právě kombinace obou metod dává obrovské možnosti, jak dětem i rodičům pomoci.

Chcete projít vývojem miminka od narození až do samostatné chůze krok za krokem? Rádi byste znali tipy a triky, jak vývoj podpořit doma, a mít možnost obrátit se na odborníka s jakýmkoli dotazem ohledně psychomotorického vývoje (minikonzultace)?  Podívejte se na můj kurz Pro zdravý vývoj miminka. Najdete v něm vše na jednom místě – a jako velký bonus se na mě můžete obrátit i tehdy, když si nebudete jistí.

Závěrem

Bobath koncept i Vojtova metoda mají své pevné místo v dětské fyzioterapii. Nejde o to, která je „lepší“, ale co nejvíce pomůže konkrétnímu dítěti. Důležitá je také spolupráce rodičů a jejich aktivní role v každodenní podpoře.

Pokud se svým miminkem cvičíte, přeji vám, ať se vaše úsilí brzy projeví a vidítě krásné pokroky. A pamatujte – i malé změny jsou velkým krokem vpřed.

S láskou
Míša ♡