"Odplenkování" a Bezplenková komunikační metoda

Náš příběh o tom, jak jsme částečně prováděli BKM neboli bezplenkovou komunikační metodu a jak se dcera "odplenkovala". V čem taková metoda spočívá a jak se děťátko může jednoduše odplenkovat?

“Oᴅᴘʟᴇɴᴋᴏᴠᴀ́ɴɪ́” ᴀ Bᴇᴢᴘʟᴇɴᴋᴏᴠᴀ́ ᴋᴏᴍᴜɴɪᴋᴀᴄ̌ɴɪ́ ᴍᴇᴛᴏᴅᴀ (BKM)

Tento článek bude jiný, bude osobnější. 

Chtěla bych se s vámi podělit, jak jsme doma praktikovali částečně BKM a jak to dopadlo.♥️

U bezplenkové komunikační metody se často zapomíná nebo spíše opomíjí slovo “komunikační” a lidé si myslí, že děti nemají plenky vůbec. Možná to u někoho takto funguje, ale neumím si to představit, to by se asi řešily především vyprazdňovací potřeby miminka (minimálně zpočátku). Jestli někdo takovou zkušenost máte, budu ráda, když mi napíšete email.

Holčička se narodila v lednu 2020, po skončení šestinedělí přišel covid a šestinedělí se nám tím trochu prodloužilo. Už před otěhotněním jsem o BKM slyšela, přišlo mi to zajímavé, ale víc jsem nad tím nepřemýšlela a nijak víc se o to nezajímala. Prodloužené šestinedělí nám dalo prostor, velký prostor. Postupně jsem začala sledovat, jak se dcera chová předtím, než se vyprázdnila  a snažila se jí “vysadit na záchod” (držela jsem ji v náručí). Toto jsme doma začali zkoušet, před jejím třetím měsícem. Můžete vysadit miminko nad záchod, nad umyvadlo, nad nočník, jsou dokonce i nočníky na tuto metodu.

Nečastější dotazy ohledně bezplenkové metody od mých kamarádů vždy byly ve stylu, jak to poznám, že se jí chce… To je právě to, že to člověk musí vysledovat. U každého to asi bude trochu jiné. Já bych to u holčičky popsala jako nervoznější chování, odtrhávání od kojení, kroutění se. Věkem se to mírně měnilo. Někdy mi dokonce přišlo, že “dává signály” pořád, a nic z toho nebylo. Je pravda, že to bylo většinou, když jsme byli v jiném prostředí než doma.

O BKM jsem toho moc nevěděla, nějaký úvod jsem si přečetla na internetu a dělala jsem tuto metodu spíše intuitivně a do ničeho dceru (ani sebe!) netlačila. Co jsem však vypozorovala, že dcera byla podrážděná, plačící, když byla v plence, která byla počůraná nebo po kakaná, prostě použitá. Vnímala jsem, že chce být v suchu (kdo by taky chtěl být v plence, že jo?)

Velmi brzy se dařilo kakání v 90% do záchoda/nočníku. Čůrání bylo tak 50 na 50, ale neřešila jsem to. Byla jsem ráda, že spotřeba plenek klesla a za to, že jsem rozpoznala, kdy má potřebu se vyprázdnit. Za den a noc spotřeba byla průměrně 4-5 plen. BKM je v tomto ohledu ekonomičtější i ekologičtější. Samozřejmě bylo období, kdy spotřeba plenek byla trochu větší a někdy zase menší, ale hovínko se dařilo mimo plenku.  Myslím tím na místo určení (wc, nočník), ne jen tak mimo plenku nebojte... 

 V noci jsme čůrání neřešili vůbec. Jen jsem holčičku přebalila z mokré plenky do suché, když bylo potřeba. Spánek je důležitý a toto mi přišlo jako jeho narušení (mého i holčičky). Jestli už doma máte miminko, tak určitě víte, že vyspalá maminka je mnohem lepší maminka. ;-)

Výhody BKM:

- ekonomika (spotřebujete méně plenek = platíte méně plenek)

- ekologie (spotřebujete méně plenek = vyrobí se méně plenek = vyhodí se méně plenek)

- téměř žádné problémy s vyprazdňováním, břišními koliky, prdíky (u tohoto hraje roli více faktorů, než jen beplenková komunikační metoda, ale věřím, že i to pomáhalo dceři cítit se komfortně)

- žádné opruzeniny zadečku (tím, že netrávila čas v potřísněné plence se méně opruzovala, jediné opruzení bylo v létě, když byla velká tepla, tehdy jsem se snažila nechávat dceru opravdu co nejvíce nahatou)

"Naše odplenkování"

Asi jako většina z nás rodičů, jsem občas přemýšlela nad tím, jak se “odplenkovává” a v kolika měsících, ale říkala jsem si, že to nějak prostě dopadne, že to zatím řešit nebudu. No a ve 23. měsících mi holčička večer na plenku řekla: “bleee” a byl konec plenek… Prvních 14 dní se asi dvakrát týdně stala “noční nehoda”, ale s tím člověk počítá, takže má takové to super nepropustné prostěradlo. Další měsíc jen, když víc pila před spaním a od té doby byla nehoda asi jen jednou v létě, když hodně pila a měla hodně zážitků. 

Jaké to je poté s dítětem při cestování?

Když jsme cestovali bezprostředně po té, co odmítla plenky, vysvětlili jsem ji, že např. na dálnici nejsme schopni reagovat včas na její potřebu a preventivně jsme ji plenku dali, nechala si ji bez problému nasadit. Většinou ji nevyužila, bylo to spíše pro náš klid. V současné době už ani na cestu autem plenku nedáváme, dcera si řekne, když potřebuje a dokáže i chvíli vydržet, než se objeví nějaká možnost na zastavení.

Určitě vás také napadá, jak jsme to praktikovali v zimě, když nosila zimní kombinézu a potřebovala "na malou". V období, kdy byla malinká, nechodila a byla v kočárku, tak jsme to neřešili, jen jsem ji řekla, že teď to bohužel nejde, ať se vyčůrá do plenky. V období, kdy už chodila, tak jsem ji upozornila, že bude chvíli zima a prostě se narychlo vyčůrala a hned jsme ji oblékli, i v mrazech to zvládla, v pohodě, bez pláče.

Toto není “chlubící článek”, ale příběhově-informativní o BKM, třeba to pro někoho bude přínosné, třeba někoho namotivuje to také vyzkoušet.

Já jsem s BKM žádné očekávání neměla a velmi mile mě tato metoda překvapila. Ale chápu, že to není pro každého. Popravdě nevím, jestli bych to zkoušela, když by nebyla pandemie. Kdo ví, ale ekologicky i ekonomicky se nám to určitě vyplatilo. :-)