Malý pomocník na velkou změnu
Výběr nočníku se může na první pohled zdát jako maličkost, ale v praxi nad ním často rodiče stráví hodně času – a hlavně přemýšlení. Chci, aby si na něm dítě dobře sedlo. Aby byl praktický. Bezpečný. A co když nočník vůbec nechce?
Dobrých zpráv je víc – v tomhle článku najdete jednoduché a praktické tipy, jak nočník vybrat, na co se zaměřit i kdy třeba místo něj rovnou zvolit prkénko na toaletu.
1. Obyčejný nočník úplně stačí
Z pohledu těla není potřeba nic speciálního – běžný klasický nočník splní účel stejně dobře jako „ergonomický“ nebo chytrý. To důležité je, jak se na něm dítěti sedí, jestli se cítí stabilně a bezpečně, a jestli s ním umíte dobře manipulovat i vy.
2. Co je praktické pro dítě i rodiče?
Pár detailů, které se v praxi opravdu osvědčují:
- Odnímatelná vnitřní část – snadno se vylévá a čistí. Některé děti i rády pomáhají s vyléváním, jiné budou nočník rozebírat (to ne každý rodič ocení).
Protiskluzová spodní část – zajistí, že se nočník nebude posouvat, když sidítě sedá nebo vstává.
Výška nočníku – drobnější děti ocení nižší variantu, naopak pro děti kolem dvou let a starší je vhodnější vyšší (například klasický z Ikea).
U chlapečků je ideální, když má nočník mezi nožkami trochu vyšší okraj, aby se předešlo čůrání mimo.
3. Z pohledu fyzioterapie a ergonomie
Z pohledu dětské fyzioterapie doporučuji, aby dítě na nočníku mohlo:
sedět napřímeně, ne s podsazenou pánví
mít chodidla opřená o zem nebo o podložku,
kolena ideálně výš než kyčle – podobně jako u dospělých při správném vyprazdňování.
⚠️ Nevhodné mohou být:
příliš hluboké a úzké nočníky – dítě se do nich „zaboří“ a nemá oporu,
vysoké nočníky ve tvaru křesílek – mohou omezit prostor pro kyčle,
- široké nočníky např. ve tvaru auta/bagru, kde dítě nemůže dát nohy před sebe, ale má je roztažené.
hrací nočníky se složitým tvarem – nemusí mít dobrou oporu pro chodidla a mohou zbytečně rozptylovat.
4. Opatrně na nočníky jako hračky
Na trhu najdete nočníky ve tvaru zvířátek, autíček, se zvuky a světýlky. Tyto „hrací“ nočníky mohou děti mást. Jejich pozornost se pak soustředí spíš na zábavu než na vnímání těla a hygienických návyků. Nočník by měl být hlavně pomůckou, ne hračkou.
5. Když nočník není to pravé
Některé děti rovnou preferují klasickou toaletu. V tom případě je skvělou volbou dětské prkénko (adaptér) na WC.
Je bezpečné, pohodlné a může být vhodným krokem, pokud dítě nočník odmítá nebo pokud se mu líbí, že „chodí jako dospělí“.
6. Každé dítě je jiné – a to je v pořádku
Možná jste slyšeli, že dítě „musí“ začít chodit na nočník v určitém věku. Že určitý typ nočníku je „nejlepší“. Ale pravda je, že není jedna správná cesta.
Sledujte, co vyhovuje vašemu dítěti. Někdy to půjde rychle, jindy to bude pomalejší proces. A obojí je v pořádku.
Závěrem – co pomáhá?
Vyberte praktický a jednoduchý nočník.
Vnímejte signály dítěte a respektujte jeho tempo.
Mějte nočník na místě, kde je dítěti přístupný.
Nejdůležitější je klid, trpělivost a bezpečné prostředí.
